Obklopuje nás velké množství informací. Někdy podložených faktů, jindy domněnek a názorů. Potřebujeme se učit rozlišovat fakta od názorů a dokázat je ověřovat, klást druhým i sobě otázky, které budou zvěcňovat často emotivní diskuzi týkající se uprchlictví a migrace i jakýchkoli jiných kontroverzních témat. Je také důležité si uvědomit, že názor i způsob nahlížení na svět každého člověka utvářejí různé vlivy – politické, sociální, kulturní a osobní.
Každý z nás je navíc konfrontován s konstrukcemi reality, které prostřednictvím různých variant příběhů přinášejí média. Zde je nezbytné vést děti a mladé lidi k ověřování důvěryhodnosti zdrojů, rozpoznávání manipulace a analytickému a kritickému přístupu k mediálním obsahům. Podobně bychom ale měli přistupovat i k vlastnímu názoru – i ten je potřeba neustále formovat, ověřovat jeho platnost v daném kontextu, a případně být otevřeni ho měnit pod vlivem nových informací.
Cíle
- Umí rozlišit status migranta/ky, uprchlíka/ce, žadatele/ky o azyl, pracovní povolení či trvalý pobyt. Chápe, že používáním různých pojmů pomáháme konstruovat odlišnou realitu, vyprávíme odlišný příběh. Uvědomuje si rizika spojená s používáním pojmů jako uprchlická krize či migrační vlna důsledně rozlišuje pojmy nesoucí odlišné významy (muslim/ka vs. islamista/ka apod.).
- Uvědomuje si, že způsob nahlížení na svět každého člověka utvářejí různé vlivy – politické, sociální, kulturní, osobní. Respektuje právo každého na vlastní názor (neomezuje-li svobodu jiného), rozumí přitom významu rozlišování mezi názory a fakty.
- Umí rozlišit více než dva krajní postoje ve vztahu k uprchlictví a uzpůsobuje tomu diskuzi.
- Klade (si) otázky, které zvěcňují diskuzi (posun od emocí k faktům). Chápe důležitost ověřování podloženosti faktů, vyhledává si informace. Je otevřený/á k přehodnocování svého názoru.
- Má představu o různých manipulačních technikách, které používají média i další lidé např. na sociálních sítích. Ví, že existují hoaxy, umí rozpoznat manipulaci. Zvažuje důvěryhodnost a relevanci zdrojů.
- Ví, jak může kontext, do kterého jsou informace zasazeny, a způsob, jakým jsou podány, ovlivnit konečné sdělení. Snaží se ověřovat platnost předpokladů a východisek, na nichž sdělení stojí.
Kompetence
Skautské výchovné cíle: Rozvoj kritického myšlení je podporování zejména v oblastech Svět okolo nás a Co umím a znám, a to prostřednictvím následujících kompetencí:
- Chápe svět nejenom jako jednotlivosti a fakta, ale i jako (mnohovýznamové) příběhy.
- Dokáže definovat problém, samostatně vyhledat potřebné informace, efektivně je zpracovat a vyhodnotit jejich relevanci.
- Dokáže se na věci podívat z různých pohledů a vytvořit si o nich vlastní úsudek. Svůj názor umí obhájit.
- Má přehled o důvěryhodných zdrojích informací. Dokáže poznat situaci, kdy s ním někdo manipuluje.
Rámcové vzdělávací programy: Téma kritického myšlení a jeho jednotlivé aspekty jsou akcentovány ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost i v průřezovém tématu Výchova demokratického občana. Součást tvoří i problematika médií, relevantní kompetence tak najdeme i v průřezovém tématu Mediální výchova. Zaměřujeme se například na následující:
- Uvažuje o problémech v širších souvislostech a aplikuje kritické myšlení.
- Zaujímá otevřený, aktivní, zainteresovaný postoji v životě.
- Je schopen analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich.
- Má představu o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec.