Autor: Pavel Žalský

Účastníci a účastnice projdou ukázky výstupů médií a sociálních sítí, které se vyjadřují k tématu uprchlictví, a hledají jejich společné rysy, jež přispívají k šíření strachu. Na příkladu vzestupu nacismu v Německu se učí rozeznat fáze cíleného využití strachu pro získání moci.

Cíle
  • Účastníci a účastnice programu si uvědomí, jak strach šířený ve veřejném prostoru skrze média, sociální sítě, Youtube a další kanály ohrožuje naši společnost.
  • Účastníci a účastnice formulují tipy, jak lze rizikům šíření strachu předcházet.
Oblasti stezky Já a demokracie, Vyjadřování
Vhodný věk 15+
Počet účastníků/ic 20
Doba trvání 90 minut
Materiál projektor se smyčkou 3 videí, reproduktory, vytisknuté screeny titulků novinových článků, diskuzí ze sociálních sítí a hoaxů (viz příloha 2a, 2b), flipový (nebo balicí) papír, fixy, pět karet s názvy fází důsledků šíření strachu ve společnosti (viz prezentace v příloze 3 a popis programu níže)

Poznámka pro lektora/lektorku:

Než program zrealizujete, je dobré si zmapovat, jaké je povědomí účastníků a účastnic o tématu a jaký k němu mají vztah. Doporučujeme snažit se o otevřenost vůči názorům ostatních (jak u lektora/ky, tak v rámci skupiny), ale zároveň učit se své postoje a názory vysvětlovat, hledat, odkud se berou, co je ovlivňuje. Program může svádět k tomu, že se diskuze bude točit hlavně kolem tématu uprchlictví; hlavním tématem je však šíření strachu ve společnosti a pochopení toho, jak strach ve veřejném prostoru ohrožuje naši společnost a jak tomu lze předejít. Pro mladší účastníky a účastnice může být obtížné fungování strachu ve společnosti pochopit a propojovat s tím, jak jej podporují některé populistické argumenty (např. týkající se ekonomických problémů). Snažte se tedy téma přiblížit věku účastníků a účastnic, např. pomocí příkladů strachů, které zažívají sami. Pokud panuje bezpečná atmosféra, přijdou s nápady na takové příklady sami.

Příprava:

Nachystejte v místnosti smyčku videí (viz příloha 1) promítanou na stěnu, do reproduktorů pusťte zvuk videí (je lepší pustit videa hlasitěji, na podmanivé hudbě se pak dá snadněji demonstrovat působení na diváky), na židle nebo na stěny přilepte vytisknuté screeny novinových článků, diskuzí na sociálních sítích a hoaxů (viz příloha 2a, 2b).

Postup:

Úvod (15 minut)

Vysvětlete smysl programu. Zároveň nezapomeňte zdůraznit, že pokud program bude někomu nepříjemný, nemusí se jej zúčastnit.

Vysvětlete, že v místnosti jsou umístěna různá videa, fotografie, screeny diskuzí z novin i ze sociálních sítí atd., které se týkají tématu uprchlictví. Úkolem účastníků a účastnic není pročíst a vidět vše, ale hledat, co tyto diskuze spojuje, a co je naopak někde výjimečné. Na tento úvod stanovte 15 minut a nechte skupinu, aby si jednotlivé zdroje informací volně procházela a sledovala je.

Mediální výstupy (20 minut)

Zastavte video a sedněte si společně do půlkruhu před flip. Zeptejte se účastníků a účastnic, jestli potřebují nějakou nalezenou informaci více vysvětlit nebo jim něco není jasné (věnujte se v tuto chvíli pouze otázkám na vyjasnění, aby se diskuze nerozběhla do šířky).

  • Následně se ptejte, co je společné screenům a videím, které viděli. Vše pište na flip a nechte chvilku na prohlédnutí všech napsaných slov.

Poté všechny vyzvěte, aby navrhli, co je příčinou tohoto současného stavu diskuze o uprchlictví – ideální je, aby každý zkusil říct jeden pojem, který napíšete na flip nebo jej na flipu zvýrazníte.

  • Vyzdvihněte pak „strach“ (měl by zaznít v diskuzi, případně jej doplňte) jako počátek a motiv negativních konotací diskuzí.

Prezentace (20 minut)

Pomocí připravených karet (lze využít také prezentaci, viz příloha 3) představte skupině na příkladu Německa na přelomu 20. a 30. let 20. století, k čemu strach ve společnosti může vést. Pro lepší pochopení fungování strachu ve společnosti je dobré předem si projít prezentaci (příloha 3) a odkazy v seznamu použitých zdrojů. Pro samotné historické „osvěžení“ pak stačí např. dejepis.com.

  • Na karty předem napište: 1. strach, 2. agresivní argumentace, 3. agresivní činy či jejich schvalování, hledání „tvrdé ruky“, 4. lidová legitimizace moci, 5. strach. Pozastavte se nad tím, jak v bodě 4. může dojít k legitimizaci moci tvrdé ruky ve společnosti, která se jeví jako svobodná (můžete odkazovat na příklady Německa a Itálie 30. let, naší druhé republiky, Československa roku 1948, Maďarska v roce 2014).
  • Pro lepší znázornění třetí fáze (agresivní činy či jejich schvalování, hledání „tvrdé ruky“) lze poukázat na dva citáty ilustrující možnou situaci plynoucí ze stávající veřejné diskuze:

„Je jedno, kdo jsou, protože nejsou s námi.“

„Jestliže lidé definují určitou hrozbu jako skutečnou, i když v samotné realitě nemusí této víře odpovídat nic, anebo velmi málo, pak je tato hrozba skutečná ve svých důsledcích.“ (Lewis Coser)

Zeptejte se účastníků a účastnic, k čemu jsou podle nich svobodné volby jakožto podpora demokracie, co se v nich všechno vlastně rozhoduje, co volbami předáváme do rukou našim zástupcům a jak tito zástupci následně mohou zasáhnout do našich životů. Měli byste dojít k závěru, že díky cílenému šíření strachu se k moci mohou skrze demokratické volby dostat i extremisté a populisté (dokázat to lze příklady výše). V tom spočívá moc zlých slovíček v současné diskuzi o uprchlictví a tím je nám nebezpečná sama forma této diskuze.

Hledejte paralely: zeptejte se účastníků a účastnic, co z popsaných jevů v jednotlivých fázích vidí v aktuální diskuzi na sociálních sítích a v médiích.

Reflexe (35 minut)

Vytvořte společně na flipový papír tzv. strom problému (detailní popis metody najdete v metodické části příručky). Do kmene stromu napište „strach v současné diskuzi o uprchlictví“, dolů do kořenů pak pište příčiny podoby současné diskuze, do „větví stromu“ důsledky a hrozby plynoucí z této diskuze. Do plodů stromu pište možná řešení a jak současnému stavu předcházet. Navržená řešení by měla adresovat uvedené příčiny.

Zajímavým směrem se diskuze může odvíjet, pokud se na možná řešení budete dívat optikou skautského zákona, slibu a hesla, tj. jak nám mohou být v této situaci nápomocné. I když to možná zní jako klišé, náhled na skautský slib jako na ukazatele na křižovatce mezi hledáním dobrých a špatných řešení zde byl zjevnější a aktuálnější než jindy.

Vzhledem k tomu, že program je delší a často vybízí k zamyšlení, je vhodné na závěr využít pohybovou reflexi, např. škálu (ukazování – čím níže dám ruku, tím méně souhlasím s tvrzením, a naopak, obdobně funguje vyskakování do vzduchu, hvízdání atd.) nebo póly (levá strana místnosti souhlasí s tvrzením, pravá strana místnosti nesouhlasí s tvrzením, prostředek místnosti zaujímá neutrální postoj atd.). Použijte následující otázky:

  • Jak moc je současná diskuze o uprchlictví podle vás nebezpečná pro společnost?
  • Do jaké míry je hnacím motorem agresivního vyznění diskuzí právě strach?
  • Má každý z nás možnost předcházet cílenému šíření strachu ve veřejném prostoru?

Poté prodiskutujete: Jaký je rozdíl mezi promýšlením rizik a šířením strachu? Jak lze podle vás cílenému šíření strachu předcházet? Co pro to můžeme udělat my?

Přílohy ke stažení:

Moc zlých slovíček 1

Moc zlých slovíček 2a

Moc zlých slovíček 2b

Moc zlých slovíček 3

Seznam použitých zdrojů:

Asi-milování (2013): Demokracie versus extremismus. Dostupné z: http://www.moznosti-demokracie.cz/data/db/doc_file/16/6.pdf (cit. 31. 3. 2016).
Canetti, E. (1960): Štvoucí masy. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/elias-canetti-stvouci-masy/ (cit. 31. 3. 2016).
Holá, A. a kol. (2012): Já a oni jsme my, str. 15. Dostupné z: http://www.in-ius.cz/vzdelavame/vzdelavaci-materialy/ja-a-oni-jsme-my.html (cit. 14. 3. 2016).
Nutil, P. (2015): Hoax jako nástroj propagandy. Dostupné z: http://manipulatori.cz/hoax-jako-nastroj-propagandy/ (cit. 31. 3. 2016).
Nutil, P. (2015): Pod vlajkou strachu: virtuální svět médií. Dostupné z: http://manipulatori.cz/pod-vlajkou-strachu-virtualni-svet-medii/ (cit. 31. 3. 2016).
Pilnáček, M. (2015): Analýza dat z internetové diskuze o uprchlících. Dostupné z: http://manipulatori.cz/analyza-dat-z-internetove-diskuze-o-uprchlicich/ (cit. 31. 3. 2016).
Respekt (2015): Nad strachem z uprchlíků mají největší moc média. Dostupné z: http://www.respekt.cz/rozhovor/nad-strachem-z-uprchliku-maji-nej (cit. 31. 3. 2016).
Tkaczyk, M., Pospěch, P., Macek, J. (2015): Analýza mediálního pokrytí uprchlické krize. Dostupné z: http://bit.ly/1IRuP3u (cit. 31. 3. 2016).
Větrovec, L. (2015): Pod pokličkou islámské hrozby, díl 2.: Hledání obětních beránků a nacházení nepřátel. Dostupné z: http://manipulatori.cz/pod-poklickou-islamske-hrozby-dil-2-hledani-obetnich-beranku-a-nachazeni-nepratel/ (cit. 31. 3. 2016).

Moc zlých slovíček