Autorky: Lucie Kulhavá, Petra Frühbauerová, Eliška Hanzlová
Kdo jsou to uprchlíci a uprchlice a proč jsou nuceni odejít ze země svého původu? Jaké těžkosti na své cestě potkávají, co je čeká v zemi, kde chtějí získat azyl? Účastníci a účastnice se v tomto programu prostřednictvím rolové hry ocitnou v kůži manželského páru ze severní Gruzie, který opouští svoji rodnou zemi a přichází do České republiky. Smyslem aktivity je, aby dokázali lépe porozumět druhému bez ohledu na vzájemnou odlišnost, skrze pojmenování emocí a potřeb.
| Cíle |
(Cíle lze dále variovat na základě toho, jak vystavíme závěrečnou reflexi. Tématem se mohou stát příčiny migrace, porozumění odlišným perspektivám, otázka dodržování základních lidských práv či třeba role ženy ve společnosti.) |
| Oblasti stezky | Různost světa, Příběhy našeho světa |
| Vhodný věk | 15+ |
| Počet účastníků/ic | 3–10 |
| Doba trvání | 150 minut (záleží na délce trasy a délce reflexe) |
| Materiál | Pro organizátory: mapa s vyznačenými stanovišti a místy setkání s partnerem pro každého, pravidla pro každého (Příloha 1), nastříhané texty s příběhem pro každého (Příloha 2), formuláře na stanoviště (Příloha 3), pomůcky k reflexi (provázek, karty, prázdné kartičky). Pro účastníky: tužka, volné papíry, pevná podložka na psaní, kostým (není nutné). |
Poznámka pro lektora/lektorku:
Hra je náročnější na přípravu, počítejte s tím, že je potřeba cca 60 min před samotnou hrou, zároveň je potřeba zajistit 6–10 organizátorů/ek na jednotlivá stanoviště. Pro hru doporučujeme zvolit nejlépe větší, v ideálním případě pro účastníky a účastnice neznámé město.
Postup:
Příprava (60 minut)
Účastníci a účastnice mají za úkol si projít příběhem Sabiry a Halita, kteří přicházejí ze severní Gruzie a žádají o azyl v České republice. Je tedy třeba si předem připravit rozdělení do koedukovaných dvojic (manželské páry – Sabira a Halit).
Hra by měla ideálně probíhat ve větším, pro účastníky neznámém městě. Připravte pro každého mapu s vyznačenými, očíslovanými stanovišti (připište i čas od kdy do kdy je stanoviště otevřeno) a s vyznačenými místy, na kterých se budou setkávat s partnerem a předávat si dopisy. Do mapy také jasně zaznačte cílové místo setkání s časem, do kdy tam musí bezpodmínečně dorazit. Zde poté bude probíhat reflexe.
- Pozor! Kluci a holky mají v mapě zaznačená stejná stanoviště, ale na odlišných místech tak, aby se setkávali opravdu jenom na místech určených k předávání dopisů. Výměna dopisů probíhá vždy mezi dvěma stanovišti.
Dále je třeba připravit jednotlivá stanoviště. Na každém stanovišti dostanou účastníci a účastnice další úryvek jejich příběhu, popř. budou plnit nějaký úkol, nebo dostanou další instrukce. Stanovišť bude celkem 5 × 2 (holky a kluci je mají na odlišných místech). Zajistěte si proto dostatek organizátorů/ek (na každé stanoviště jeden, v případě nižšího počtů organizátorů/ek se dá počítat s tím, že jakmile jejich stanoviště skončí, přesunou se zajistit ještě jedno další).
Rozpis stanovišť:
- Stanoviště 1: místo setkání a zahájení hry – zde rozdáte pravidla, mapu a úvodní úryvek příběhu
- Stanoviště 2: rozdáte druhý text
- úkol (oba): Kupte si během vaší cesty nějaké jídlo, po kterém se vám z domova stýská. Můžete se zeptat kolemjdoucích nebo svého partnera, kde lze jídlo sehnat.
- instrukce (oba): Vždy, když dostanete na stanovišti další část příběhu, přečtete si ho a pak napište dopis svému partnerovi o tom, co se vám stalo, o svých pocitech ve vaší situaci. Jiným způsobem spolu nekomunikujete, můžete se ho jedině zeptat na cestu.
- Stanoviště 3: rozdáte třetí text
- Stanoviště 4: rozdáte čtvrtý text
- úkol (kluci): Vyplňte žádost o pracovní povolení v cizím jazyce (Příloha 3a).
- úkol (holky): Vyplňte dotazník o tom, kterých aktivit se může vaše dcera ve škole účastnit (Příloha 3 b).
- Stanoviště 5: rozdáte poslední úryvek
- úkol (kluci): Musí se dorozumět v cizí řeči (nejlépe jinak než anglicky) ohledně práce v Rakousku.
- úkol (holky): Musí se dorozumět v cizí řeči (nejlépe jinak než anglicky) ohledně prohlídky v nemocnici.
- instrukce (oba): Nyní už vás čeká jen poslední setkání s partnerem, vyměňte si poslední dopisy, přečtěte si je a dojděte společně na cílové místo setkání.
Také si předem připravte věci potřebné k reflexi.
Pro podporu účastníků a účastnic při ztotožnění se s jejich rolí je možné, aby byli během hry oblečeni v kostýmu. Je třeba ale zvážit možná rizika při pohybu v obleku muslima/muslimky ve městě a zároveň jim dát předem vědět, aby si kostým zajistili. Doporučený kostým:
- Mužské oblečení – Volné oblečení, dlouhé rukávy i nohavice (vhodná je zejména volná košile). Plnovous (ten pravý lze nahradit nalepovacími vousy). Taqiyah (čepice) – lze také nahradit jinými formami pokrývky hlavy běžnými u muslimů.
- Ženské oblečení – Volné oblečení, dlouhé rukávy, dlouhé nohavice či sukně. Hijab (šátek) – návod, jak je uvázat, lze najít na internetu, šátek lze nahradit obyčejnou látkou. Barva šátku by měla být spíš střídmější (většinou černá, tmavá) a bez vzoru.
Pravidla hry
Pravidla pro účastníky jsou sepsána v Příloze 1.
Realizace (90 minut)
Na začátku sdělte účastnicím a účastníkům rozdělení do dvojic a rozdejte jim lístečky se shrnutím základních pravidel hry (Příloha 1) a mapu. Poté nechte prostor pro dotazy k pravidlům. Po zodpovězení dotazů rozdejte každému první úryvek jejich příběhu (Příloha 2). Od této chvíle je průběh hry na nich až do té doby, než dorazí na cílové místo, zaznačené v mapě, kde bude probíhat společná reflexe.
Instrukce pro organizátory jednotlivých stanovišť jsou popsány výše v části Příprava. Před zahájením reflexe by mělo dojít k vystoupení účastnic a účastníků z rolí. Pokud mají na sobě kostýmy, stane se tak jejich vysvlečením. Pokud kostýmy nemají, požádejte je o vystoupení z role alespoň ústně.
Reflexe (30–60 minut)
Na začátek zařaďte lehké odpružení od děje, vyvětrání emocí. K tomu lze použít například karty z deskové hry Dixit. Rozházejte je po zemi a každý si vybere jednu, která mu nejvíce evokuje jeho rozpoložení a emoce nyní, tedy na konci hry. Potom projeďte kolečko, kdo chce, ukáže kartu a pro ostatní ji okomentuje.
V následující části se zaměřte na připomenutí průběhu hry a zvědomění emocí, které v průběhu účastníci a účastnice prožívali. Každý si prostřednictvím dopisů, které od partnera dostal, připomene, co se během hry odehrálo, co zažíval. Zamýšlí se přitom: Co z dopisů mě nejvíce zasáhlo? Které okamžiky děje jsem prožíval jako klíčové?
- Na zemi si z provázku vytvořte společnou časovou osu příběhu. Postupně pojmenovávejte klíčové okamžiky, zapisujte je na lístečky a umisťujte na časovou osu na zemi.
- Účastníci a účastnice si vyberou a pojmenují konkrétní emoce, které zažívali ve třech jimi vybraných momentech hry (pravděpodobně budou vybírat z těch na časové ose). Napíší je na kartičky, postupně pojmenují nahlas (případně vysvětlí, doplní) a umístí k událostem na osu. Pokud chcete účastníky a účastnice v přemýšlení nad emocemi podpořit, můžete jim dát k dispozici kartičky nejrůznějších emocí, ze kterých mohou vybírat.
Zaměřte se poté na to, jak se jim dařilo se vžívat do emocí jejich postavy. Zapisujte společně, co jim k tomu pomohlo nebo co by jim bývalo pomohlo. Ptejte se: Kdy tvoje pocity ve hře odpovídaly těm, o kterých jsi jako postava psal/a v dopisech? Kdy se ti naopak nepodařilo vžít do pocitů, o kterých jsi psal/a? Proč? Co by ti bývalo pomohlo se do dané postavy vžít?
V další části zkuste seznam věcí, které (by) jim ve hře usnadnily se vžít do svých postav, doplnit zkušenostmi z reálného života účastníků/ic. Ptejte se a hledání řešení opět zapisujte: Stalo se ti i někdy ve tvém životě, že jsi nechápal/a, proč v nějaké situaci konkrétní člověk jedná tak, jak jedná? Co by ti pomohlo se do daného člověka vžít?
Reflexi uzavřete zamyšlením nad dalšími kroky, které mohou účastníci/ice aplikovat ve svém životě: Co bys mohl/a v situaci z tvého života, která tě napadla, udělat příště jinak? Kdy a proč bychom o pochopení druhých měli usilovat?
|
Tip: Hru lze realizovat i v kratším čase, v jiném prostředí, bez kostýmů atd. Potom ale hodně ztrácí onen zážitkový rozměr. Zážitek je postaven na vžití se do role Sabiry/Halita, čemuž hodně pomáhá psaní dopisů, prostředí cizího většího města, oblečení i jednotlivé úkoly na stanovištích. |