Nucené vysídlování a žádosti o azyl ve světě, Evropě a České republice

Konflikty, pronásledování, násilí a porušování lidských práv vedlo podle zprávy UNHCR Mid­-Year Trends 2015 v první polovině roku 2015 k nucenému vysidlování po celém světě, zejména pak v oblastech Středního Východu a subsaharské Afriky. Až pět milionů lidí bylo v tomto roce nuceno prchat v rámci své země (4,2 mil.) nebo i mimo ni (839 tis.). Celkový počet nuceně vysídlených osob tak dosáhl téměř 60 milionů.

Odkud lidé utíkají…

Nevíce lidí dle zprávy prchá ze Sýrie, od konce roku 2010 se zvýšil počet uprchlíků a uprchlic z 20 tisíc na 4,2 milionu v polovině roku 2015. Většina z nich končí svou cestu v sousedních státech – Turecku, Libanonu a Jordánsku. Další země původu podle množství prchajících lidí (souhrnně do poloviny roku 2015) jsou Afghánistán (2,6 mil.), Somálsko (1,1 mil.), Jižní Súdán (744 tis.) a Súdán (641 tis.), přičemž většina z nich je rovněž evidována v sousedních zemích (Graf 1).

Graf 1

… a kam přicházejí

První desítka zemí, které prchající do poloviny roku 2015 přijaly, sousedí se zeměmi, ze kterých lidé utíkají – na Blízkém východě je to Turecko (1,84 mil., 98 % ze Sýrie), Pákistán (1,5 mil., všichni z Afghánistánu), Libanon (1,2 mil., 99 % ze Sýrie), Írán a Jordánsko, v subsaharské Africe pak Etiopie, Keňa, Uganda, Čad a Súdán (Graf 2).

Graf 2

Za zmínku stojí, že pro Libanon takové množství uprchlíků a uprchlic znamená, že na 1000 obyvatel jich připadá 209. Pro srovnání ve Švédsku, jediné evropské zemi umístěné v první desítce zemí dle počtu uprchlíků/ic na 1000 obyvatel, připadá na tisíc obyvatel 15 uprchlíků/ic.

Uprchlíci a uprchlice v Evropě

V roce 2015 došlo oproti předchozímu roku k významnému nárůstu počtu uprchlíků/ic, kteří/é přicházejí do Evropy, a to zejména cestou přes Středozemní moře (cestu „po souši“ zvolilo za uplynulý rok pouze necelých 35 tis. lidí). Téměř 3800 lidí cestu po moři nepřežilo nebo není možné je dohledat. Průběžně aktualizované informace o mořské trase je možné sledovat na grafice UNHCR (vychází z evidence úřadů a organizací z Řecka, Itálie, Malty a Španělska) nebo na mapě International Organization for Migration. Z dat UNHCR vychází i průběžně aktualizované grafiky The flow towards Europe.

Zatímco v roce 2014 bylo prchajících přes 200 tisíc, v roce 2015 číslo překročilo 1 milion (více než 850 tisíc lidí přišlo přes Řecko, přes 150 tisíc přes Itálii a asi 3800 přes Španělsko). Kolem 85 % z nich přitom přichází z první desítky zemí, odkud lidé nejčastěji prchají (viz výše), konkrétně nejčastěji ze Sýrie (50 %), Afghánistánu (20 %) či Iráku (7 %) (graf 3).

Graf 3

Demografická struktura lidí přicházejících přes Středozemní moře byla za rok 2015 následující: 19 % ženy, 31 % děti, 50 % muži.

Žádosti o azyl ve světě

Pokud se dostaneme k absolutním číslům žadatelů a žadatelek o azyl za první půlrok 2015, drží prvenství Německo s necelými 160 tisíci žádostmi (pro srovnání za celý rok 2014 jich obdrželo přes 173 tisíc). Následuje Rusko, kde žádají o azyl z 98 % lidé přicházející z Ukrajiny, a USA s žadateli/kami zejména z Hondurasu, El Salvadoru, Guatemaly a Mexika. Následují Maďarsko, Turecko, Jihoafrická republika a Srbsko. Statistiky UNHCR za předchozí roky je možné i s demografickými údaji sledovat na jejich webových stránkách.

Žádosti o azyl v ČR

Česká republika na konci roku 2014 evidovala 3 137 uprchlíků/ic, o azyl zde požádalo podle statistiky Ministerstva vnitra ČR celkem 1 156 osob (data z Eurostatu se mírně liší a uvádí 1 145 žadatelů/ek), z toho byl azyl přidělen 82 osobám a celkem 294 osobám byla udělena doplňková ochrana. V roce 2015 se dle stejného zdroje jedná o 1 525 žádostí (492 žen, 284 nezletilých). Téměř polovinu z tohoto počtu tvoří Ukrajinci a Ukrajinky (694 osob), 134 žádostí je od osob přicházejících ze Sýrie, 128 z Kuby. Následuje Vietnam, Arménie, Ruská federace, Čína a Irák.

Graf 4

Z deseti zemí, ze kterých prchá nejvíce lidí (z nichž do poloviny roku 2015 odešlo již 11,5 mil. osob), u nás v roce 2015 požádalo o azyl celkem 203 osob. Celkové číslo 1525 žádostí také můžeme srovnat s předchozími lety – oproti roku 2014 představuje mírný nárůst, počet žádostí je ale významně nižší než v letech 1998 až 2006.