Následující techniky mohou posloužit jako příprava k diskuzi. Pomáhají třídit argumenty a zkvalitňovat tak argumentaci v rámci diskuze. Můžete je použít také jako nástroje pro analýzu textů či filmů.

T­-graf

Účel: Pomáhá promyslet argumenty ze dvou perspektiv, slouží jako příprava k diskuzi či debatě.

Jak se to dělá? Účastníci a účastnice pracují ve dvojicích. Na papír na šířku stránky napište k hornímu okraji tvrzení, které bude předmětem diskuze. Poté stránku rozdělte na poloviny (tím vzniká T). Do levé poloviny účastníci a účastnice píší důvody pro a do pravé píší důvody proti. Instrukce by mohla znít: Napište aspoň dva důvody pro každou stranu, i když se s danou stranou neztotožňujete.

Metoda je použita např. v aktivitě Přijmeme, či nepřijmeme?.

Názor a fakt, popis a hodnocení

Účel: Napomáhá rozlišit fakta a názory.

Jak se to dělá? Papír rozdělte na dvě poloviny. Do jedné účastníci/ice píší věci, které považují na názor, do druhé fakta a data. Které názory jsou podložené fakty? Z jakých zdrojů máme fakta?

Variantou aktivity je rozlišovat popis (co jsme viděli, slyšeli) a hodnocení (co si o tom myslíme).

Kolo důsledků

Účel: Kolo důsledků je druh myšlenkové mapy, která může pomoci promyslet důsledky událostí, jednání nebo problémů. Stejně jako upozornění na spojení mezi příčinami a důsledky může tato metoda také pomoci ocenit globální význam lokálních akcí a lokální význam globálních problémů nebo trendů. Můžeme například prozkoumat důsledky navrhovaných řešení uprchlické situace, jako např. Je potřeba zavřít hranice.

Jak se to dělá? Postupuje se následovně:

  • Účastníci a účastnice napíší hlavní událost nebo činnost do kroužku uprostřed stránky.
  • Účastníci se snaží vymyslet co nejvíce přímých důsledků této události a píší je do jiného kroužku, který je s hlavním spojen linkou.
  • Účastníci a účastnice dále zvažují důsledky těchto důsledků. Ty jsou opět napsány uvnitř kruhů, spojené s přímými důsledky – a tak dále. Každý kroužek lze vybarvit jinou barvou, v závislosti na tom, zda účastníci/ice vyhodnotí daný důsledek za dobrý či špatný.
  • Projděte s účastníky/icemi jejich předpoklady důsledkových vztahů a zeptejte se, zda jsou odůvodněné. Poté diskutujte o tom, jak se můžete dozvědět více faktů.
  • Další diskuze by mohla zahrnovat hlubší pohled na problémy, které se objevily, a podpořit tak přemýšlení o tom, jak by se dala prolomit série negativních následků.

Strom problémů

Účel: Je to způsob, jak strukturovat kladení otázek tak, aby to povzbudilo účastníky a účastnice ke zkoumání příčin a důsledků, ale i řešení daného problému. Problémem rozumíme něco, co je třeba řešit, zabývat se tím. Aktivita vede k uvědomění, že komplexní témata nejde vyřešit jedním jednoduchým řešením.

Jak se to dělá? Tato aktivita se nejlépe provádí ve skupinách, ale lze ji provádět také individuálně. Postupuje se následovně:

  • Účastníci/ice nakreslí obrys ovocného stromu.
  • Do kmenu stromu poté napíší zvolený problém, kořeny popíší příčinami problému, do větví napíší jeho důsledky a plody vyplní možnými řešeními problému.
  • U návrhů řešení se můžete ptát, zda řeší důsledky, nebo příčiny, případně jaké příčiny daný návrh řeší a jaké nezohledňuje.
  • Tato technika může být prováděna buď před tím, než účastníci/ice prozkoumají daný problém, jakožto způsob vybavení si toho, co už znají, nebo na konci jejich výzkumu jako způsob, jak prezentovat své závěry.

strom_problemu

Řetězec proč

Účel: Tento nástroj umožňuje proniknout pod povrchní dojmy k základním příčinám jakéhokoli problému. Může to být vysoce efektivní způsob zkoumání problému jen s malou či žádnou pomocí od vedoucí/ho.

Jak se to dělá? Účastníci a účastnice sedí ve dvou- či tříčlenných skupinkách, můžete ale pracovat i s celou skupinou najednou. Užitečná pak může být přenosná papírová tabule nebo tvrdý barevný papír, tužky a lepící poznámkové kartičky (post­-it). Postupuje se následovně:

  • Napište hlavní otázku, např. Proč lidé utíkají z domovů?, Proč lidé přicházejí do Evropy?, Proč se lidé bojí uprchlíků? na levou část papíru. Poté požádejte účastníky a účastnice, aby přemýšleli nad všemi přímými příčinami tohoto problému. Ty napíší do sloupce vedle hlavní otázky, příčiny s otázkou propojí pomocí šipek.
  • U každé z příčin si poté znovu položí otázku „proč?“. Každý důvod může mít více než jeden přispívající faktor. Opakujte tento proces tolikrát, kolikrát to daný problém dovolí, a pokaždé začněte nový sloupec napravo od předchozího.
  • Konečným výsledkem bude diagram, který upozorňuje na složitost problému a jeho různé příčiny. Poté můžete požádat účastníky a účastnice, aby rozlišovali mezi těmi důvody, které mohou být podpořeny důkazy, a těmi, které nemohou.
  • Jakmile bude proces tak daleko, jak je to možné, podívejte se na políčka na pravé straně a vyzvěte účastníky, aby se ptali: Na co jsme díky otázkám přišli?, Je spravedlivé, že se to děje? a Co lze udělat, aby se něco změnilo?

rezezec_proc