Následující techniky mohou být využity pro skupinové diskuze na různá témata a za různým účelem. Rozdělujeme je do pěti skupin podle převažujícího efektu na kvalitu diskuze: vytváření rovnocenného prostoru pro všechny, naslouchání různým perspektivám, propojování příspěvků, prostoru pro přemýšlení a hledání výstupu diskuze.

Rovnocenný prostor pro všechny

Kolečko

Účel: dát prostor vyjádření všech, vnést řád do diskuze
Vhodný počet účastníků a účastnic: 5–30
Potřebné pomůcky: mluvicí předmět – plyšová hračka, míček, kámen…

Jak se to dělá? Je určené pořadí a mluví vždy jen jeden člověk (např. Začne Honza a pokračuje se doprava. Nebo: Začne kdokoliv a od něj budeme pokračovat doprava.). Mluvicí předmět může být reálný nebo imaginární (tedy nikdo jej nijak nezmiňuje). Kdo je na řadě má možnost nereagovat a poslat předmět dál. Na závěr kroužku znovu dostane příležitost.

Efekt: Jasná struktura (hodí se pro změnu rytmu po chaotické aktivitě). Každý musí odpovědět, nelze se snadno schovat. Rizikem je, že účastníci/ice ví, že budou mluvit, často méně poslouchají a soustředí se na to, co řeknou. Často se objevuje odkaz nebo kopírování předchozího (No, já si myslím to, co říkal Honza.).

Tygr

Účel: přenést moderování diskuze na skupinu
Vhodný počet účastníků a účastnic: 5–30
Potřebné pomůcky: plyšová hračka či míček

Jak se to dělá? Co dělá tygr z Medvídka Pú? Skáče! Kdo má Tygra (plyšová hračka či míček) v ruce, mluví. Až domluví, Tygr „skočí“ – tedy přehodí se někam jinam. Lze se hlásit o slovo (a dostat či nedostat Tygra). Lze Tygra hodit někomu, koho chci vyzvat, aby mluvil.

Efekt: Samoorganizace skupiny (často si i velká skupina dokáže pohlídat, aby mluvili všichni a každý právě jednou). Uvolnění atmosféry.

Mluvicí žetony

Účel: dát prostor vyjádření všech
Vhodný počet účastníků a účastnic: 5–20
Potřebné pomůcky: žetony/hrací kameny/korále/figurky

Jak se to dělá? Potřebujeme tolik žetonů, kolik je účastníků a účastnic. Položíme je doprostřed stolu, každý si vezme jeden. Když chce mluvit, položí svůj žeton doprostřed stolu. V okamžiku, kdy jsou všechny žetony ve středu stolu, každý si opět vezme jeden žeton a diskuze pokračuje.

Efekt: V pravidelných intervalech musí promluvit všichni, ale může být méně stresující než kolečko.

Nasloucháme různým perspektivám

Kruh hlasů

Účel: zachytit všechny existující pohledy ve skupině, stavět na příspěvcích ostatních
Vhodný počet účastníků a účastnic: 8–12

Jak se to dělá? Je položena otázka k diskuzi a 3 minuty ticha na přemýšlení. Každý promýšlí, co chce k tématu říci, až bude kruh hlasů otevřen.

  • První kolo: každý hovoří minutu bez přerušení.
  • Druhé kolo: každý postupně reaguje, ale pouze na to, co zaznělo od ostatních. Nelze rozvíjet vlastní myšlenku, pokud nejsme dotázáni jinými.
  • Třetí kolo: volná diskuze.

Sdílíme své pohledy

Účel: zachytit všechny existující pohledy ve skupině, naslouchat pohledům ostatních
Vhodný počet účastníků a účastnic: 8-16
Potřebné pomůcky: malý papír pro každého

Jak se to dělá? Na úvod je položen následující výrok: Násilí během protestů nelze nikdy ospravedlnit. Ani na straně protestujících, ani na straně policie. Poté se každý účastník a účastnice se nad výrokem zamyslí a vyjádří postoj k výroku na papír. To udělají tak, že napíšou číslo na škále mezi jedničkou a pětkou, kdy jednička znamená výrazně souhlasím, pětka výrazně nesouhlasím. Pak si každý najde někoho, kdo si zapsal stejné číslo na škále, a diskutují své důvody během tří minut. Pokud se jejich postoj změní, mohou jej na papíře přepsat. Poté by měli najít někoho, jehož postoj je o číslo na škále jinde, a znovu prodiskutují výrok. Do třetice pak někoho, jehož postoj je výrazně odlišný. Na závěr se celá skupina opět sejde dohromady a reflektuje celý proces otázkami:

  • Kolik z vás v průběhu diskuze změnilo pozici na škále?
  • Co vás k tomu vedlo?
  • Co si z diskuze odnášíte?

Filozofie pro děti

Účel: formulovat a diskutovat „filozofické“ otázky na základě určitého podnětu
Vhodný počet účastníků a účastnic: 8–16
Potřebné pomůcky: podnět pro zahájení diskuze – např. příběh, fotografie, komiks

Jak se to dělá? Je třeba zvolit vhodný podnět pro diskuzi. Je možné použít různé zdroje – příběhy, fotografie nebo třeba komiks. Všichni sedí v kruhu a jsou vyzváni, aby si individuálně popřemýšleli nad daným podnětem a pak sdíleli cokoliv, co je napadalo a přijde jim zajímavé. Poté na základě tohoto podnětu ve dvojici nebo v malé skupině vymýšlí otázky a diskutují, kterou z nich by vybrali ke společné diskuzi. Podpořte účastníky a účastnice v tom, aby si pokládali i „filozofičtější“ otázky.

Poté každá skupina vysvětlí, jakou otázku si položili, a snaží se vysvětlit ostatním, proč by bylo zajímavé diskutovat právě jejich otázku. Hledejte společně podobnosti a propojení mezi otázkami. Diskuzi nad výběrem vhodné otázky věnujte dostatek času a poté zvolte společně způsob, jakým rozhodnete, a vyberete jednu z otázek. Zahajte diskuzi. Obvykle začne skupina, jejíž otázka byla vybrána, poté se připojí ostatní. Diskuzi věnujte tolik času, kolik uznáte za vhodné. Časový rámec můžete předem určit.

Na závěr diskuze požádejte účastnice a účastníky o finální vyjádření vztahující se k otázce. Proberte, co se dařilo, jaká další témata jste otevřeli, co bylo zábavné a co naopak otravné. Někdy se lze vracet k bodům, které byly nejasné, či k faktickým chybám, které v diskuzi zazněly.

Propojování příspěvků

Diskuze kroužících odpovědí

Účel: rozvíjet naslouchání a schopnost navazovat na příspěvky
Vhodný počet účastníků a účastnic: 8–12

Jak se to dělá? Každý mluví bez přerušení minutu. Ovšem navazující mluvčí musí do svého příspěvku zakomponovat vztah k tomu, co řekl/a předešlý/á mluvčí. Může to být souhlas i nesouhlas. Formulovat příspěvek vyžaduje kombinaci dobrého naslouchání a vytváření nových nevyřčených myšlenek. Proces končí promluvou prvního mluvčího, tentokrát však reaguje na předchozí příspěvek. Navazuje volná diskuze.

Prostor na přemýšlení

Strukturované ticho

Účel: cíleně zpomalit diskuzi, vytvořit prostor pro přemýšlení a zaměřit diskuzi konkrétním směrem
Vhodný počet účastníků a účastnic: 8–12

Jak se to dělá? Každých 10–15 minut zastavte probíhající diskuzi a vytvořte prostor pro přemýšlení o jedné z následujících otázek:

  • Co byl zatím nejdůležitější bod diskuze?
  • Jaký moment byl pro vás nejvíce matoucí?
  • Jaký váš předpoklad se ověřil a čím?
  • Na jaké otázky se potřebujeme v další části diskuze zaměřit?
  • Jaký pro vás nový pohled se v diskuzi objevil?

Je užitečné mít na očích diskuzní otázku či téma, aby účastníci a účastnice své přemýšlení vztahovali k ústřední otázce diskuze.

Tichá debata

Účel: dát prostor pro vyjádření všech písemnou formou
Vhodný počet účastníků a účastnic: 8–12

Jak se to dělá? Naformulujte několik otázek k tématu a každou umístěte doprostřed flipchartového papíru. Ty pak umístěte na stoly po prostoru. Účastníci a účastnice se pohybují, písemně odpovídají na otázky, čtou odpovědi ostatních a reagují na ně písemně. Reakce mohou zahrnovat:

  • odpověď na původní otázku
  • reakce na odpověď
  • vyjádření souvislostí mezi napsaným
  • další komentáře

Vedoucí může barevně propojovat komentáře (podobné a kontrastní), psát otázky i vlastní myšlenky. Ukončete mluvenou reflexí, co tichá debata přinesla.

Směřujeme k výstupu

Sněhová koule

Účel: umožňuje hledání řešení problému a vybírání nejlepších návrhů
Vhodný počet účastníků a účastnic: 8–16

Jak se to dělá? Vedoucí nastíní komplexní problém, kterému aktuálně skupina čelí. Dvoučlenné skupinky analyzují problém a navrhují jeho řešení (možno užít metodu brainstormingu a poté nápady třídit). Posléze se vždy dvě dvoučlenné skupinky spojí a pracují společně – kombinují své postoje a řešení. Mají přitom omezený počet „nej“ návrhů na maximálně tři až pět, aby byli nuceni určovat si prioritní řešení. Postup opakujte, dokud se postupně celá skupina neshodne na svých třech až pěti návrzích (seřazených dle priorit).